Stránka s informacemi o vývoji projektu HOCZ.org
Nějaké ty dropty
28 listopadu 2014, Sicmoid @ 2.13

Už nějakou dobu zase slibuju, že napíšu pár informací sem na blog. Poslední dobou to tu zelo prázdnotou a zapomínalo se celkově, že něco takového vůbec existuje a proč, ač hlavní důvod tohoto blogu vždycky byl informativní, aby byli v obraze všichni hráči a aby se adminové, správci nebo lidé z vedení snažili podávat průběžné zprávy okolí a seznamovali všechny s nejdůležitějšími věcmi, co jsou potřeba vědět. Ale rozhodli jsme se to napravit, nebo alespoň my z užšího vedení, takže můžete určitě očekávat další informace i od pana řídícího nebo pana jiskřivého, možná i něco od vývojářů, kdoví. Každopádně k tomu, co jsem vám chtěla povědět já. Budou to tři věci:


1) StR a RPG upozornění

2) Fóra na HOCZ

3) Popisky


Ad 1)
Je to už asi měsíc, co jsem se rozhodla konečně pro poslední rázný krok v rámci StR, odebrat jim RPG upozornění. Jak jistě víte, byla jsem teď nějaký ten rok Mluvčí StR a i tento rok tento post zastupuju, ač se tedy sloučil se Zástupcem ředitele pro studijní záležitosti a už se to přímo nenazývá „Mluvčí StR“. Ale v podstatě je to úplně to samé. Abyste úplně pochopili, o co mi vždycky v tomhle postu šlo, začnu úplně od začátku.

Dřív, ještě když jsem byla student a pak občan a znovu student, říkala jsem si, že se nikdy nestanu profesorem. Proč jsem si to říkala, by bylo na dlouhé vyprávění (nikdy neříkej nikdy), takže to nebudu nějak rozebírat, podstatné je, že jsem se jím nakonec stala, a to hlavně abych hrála a dotáhla nějakou tu bělobu na chat se mnou (protože už se jiné řešení pro tu svízelnou situaci, kdy profesoři přestali absolutně hrát, nenašlo), a také mimo jiné to byla jedna z mála věcí, co jsem si na HOCZ ještě nezkusila. Pronikla jsem tak tedy i na druhou loď a začala profesorovat.

V té době to s Mluvčími a celkově se StR bylo všelijak. Většinou jím nikdo nechtěl být, StR si Mluvčího volila sama z těch, co už to někdy dělali a tak by to přežili i nějak ten další rok, celkově byl velký chaos v tom, co StR smí a nesmí, co dělají a nemají to dělat, jaká mají práva, za co se považují a co doopravdy jsou. Mluvčí dost často moc nezasahoval do věcí StR, kolikrát ani vůbec nechodil na porady a nezajímal se o to, co mají studenti na srdci, popravdě z toho, jak to fungovalo, a tedy spíše nefungovalo, jsem neměla nijak dobrý pocit, a tak jsem se rozhodla, že z toho důvodu se pokusím trochu zasáhnout a zaujmout tuto funkci a to se vším všudy. Současně s Mluvčím jsem byla vedoucí RPG týmu, takže jsem si mohla dovolit více věcí (měnit, zasahovat, uvádět na pravou míru), ale samozřejmě vše jsem konzultovala přímo s Kirarou nebo jinými členy vedení, a tak vlastně začala kompletní reorganizace celé StR.

Jak to bylo dřív. StR v jednu chvíli převzala veškeré organizační věci ohledně akcí, svátků a příprav na jakýkoliv program na škole včetně začátku roku i jeho zakončení. Vzniklo to tak, že kromě toho tedy, že profesoři přestali úplně hrát, tak ještě házeli právě tyto organizační věci na StR. StR se tak cítila povinná tyto akce dělat, ale samozřejmě jim scházeli prostředky. Neměli vypravěče, pravomoc si cokoliv vymyslet a zorganizovat si to, neměli zajištění dozor, nic z toho a při jakékoliv snaze toto vedení předhazovat a poukazovat na to, byli odbytí nebo ignorovaní. A tak si na to jednoduše zvykli a ty věci organizovali, jak jen mohli, nebo si sem tam postěžovali pro dobro své duše, ale obecně se to začalo brát jako norma, že to tak prostě odjakživa je a je to v pořádku.

Jednou někoho z bílých chytrých hlav napadlo, že se tento dlouhodobý problém přece úplně jednoduše vyřeší! Studentům se vymyslí dočasný vypravěč nebo se přímo StR dá, no prostě úžasný a spásný nápad, a šup s tím hned za RPG týmem. Já jsem to samozřejmě v té době ostře kritizovala, že místo toho, aby se profesoři zmohli a dělali, co mají, vymýšlí prostředky pro to, aby svou práci mohli předhazovat někomu dalšímu. A to nejdůležitější a nejpodstatnější – StR je herní orgán, kdyby jim někdo dal vypravěče – jednu z věcí, která náleží jen spolupracovníkům projektu, už by se z nich rovnou ti spolupracovníci stali, a to bylo a je nežádoucí.

A tohle je jedna z hlavních věcí, co si jednou pro vždy prosím zapamatujte. StR je herní orgán, herní znamená, že jsou vytvořený orgán v RPG. Tudíž hráč postavy, která se stane členem StR, není systémově něco víc než hráč obyčejného studenta. Hráč prefekta nebo primuse je na stejné úrovni jako hráč studenta, protože to že je prefekt nebo primus neznamená automaticky, že je lepší hráč, ale že v RPG je vzorný student (nebo by to tak alespoň mělo být), a tudíž si nezasluhuje mít nějaká systémová privilegia mimo RPG – vypravěče, vstup do debatky, RPG upozornění. Povinnosti a práva členů StR jsou jen v RPG, mají pomáhat koleji, pomáhat dohlížet na studenty, problémové studenty hlásit koleji nebo zástupci vedení, koneckonců můžou jakémukoliv profesorovi, můžou (ale vůbec nemusí) se podílet na přípravě školních akcí, kolejních akcích a všeho dění v RPG. Jasné, dost často se stává, že dobří hráči skončí jako prefekti nebo primusové, protože jsou sami zodpovědnější a ví, jak se v této roli chovat i za svou postavu, ale jak jsem psala, to není důvod jim dávat jakákoliv systémová privilegia. Je to jen jejich jakési malé bezvýznamné plus.

Tohle mi dělá problémy vysvětlit všem ve vedení, ale i ostatním hráčům, už od úplného začátku, co jsem se stala Mluvčím. Když si to ale uvědomíte, dojde vám konečně, proč jsem sice nakonec dočasného vypravěče s Kirarou vytvořila, ale nejenom pro StR, ale pro všechny hráče a samozřejmě se spoustou omezení, a tudíž se to moc nevyužívá (ale pro klid některých těch chytrých hlav ta možnost tu je a v případě největší krize se to dá využít), dojde vám i proč jsem StR odebrala spoustu témat v debatce, do kterých viděli a neměli, a celkově omezila jejich komunikaci mimo RPG na úplné a nezbytné minimum, donutila je dělat porady jen v RPG (a jen zcela výjimečně jim povolila udělat nějakou nonkovou), převzala jsem odpovědnost za veškeré akce a snažila se neustále tlačit na profesory, aby se těchto akcí ujímali a dělali je oni, nikoliv studenti. I jsem vlastně snížila ten počet prefektů, protože se pak často stávalo, že ten odznak padl někomu do rukou jen, protože tam nikdo jiný už nebyl, což byla ve většině případů naprostá katastrofa. A nakonec, velké finále, odebrala jsem jim i RPG upozornění, které ještě před tím měsícem měli.

RPG upozornění členové StR měli už za mých dob, kdy jsem byla poprvé studentem a dodnes to byl spíše takový přežitek z těch našich dob, byla jen otázka času, kdy to někoho napadne z vedení a bude jim odebráno (keksíkužel to padlo na mě, jako vždy). RPG upozornění je úplně jasná systémová věc, která má sloužit spolupracovníkům projektu k jakékoliv opravě hráče, pokud dělá výrazné chyby ve svém hraní a nedá se to vyřešit po sově či jinak nebo je potřeba, aby si víc hráčů uvědomilo, kde je chyba. Je nechvalně známé, mnozí hráči z něj mají panickou hrůzu a cítí se dotčeně, když se někde ukáže a je přímo pro ně. Je to způsobeno podáním, jakým se často využívalo (keksíkužel právě často v rukou prefektů a primusů) a protože obecně lidé nemají rádi, když je někdo opravuje, ještě přímo na veřejnosti. Často se přemýšlelo, že by se přejmenovalo nebo se to podávalo nějak jinak či se úplně zrušilo, každopádně to není předmětem tohoto článku. Důležité je, že toto upozornění je pro vedení, pro spolupracovníky projektu, kteří projekt nějak vedou, snaží se kontrolovat jeho činnost a mají k tomu určité předpoklady. Nepatří do rukou hráčů a už vůbec ne jen vybraným hráčům herního orgánu. Budu se opakovat, ale pro lepší pochopení – hráči členů StR nejsou nic víc než hráči obyčejných studentů.

Jediná výjimka, která se udělila, bylo upozornění pro kapitány. Já jsem za Sicomu byla sama kapitán a jako jediná jsem v té době famfrpál propagovala, měla jsem tým, tlačila jsem na vedení, snažila se vytvořit lepší podmínky pro tréninky (díky tomu bylo i vytvořen vůbec chat famfrpálového hřiště), když už nebyl prostor pro zápasy (a asi dlouho ještě nebude), a tudíž moc dobře vím, jak to probíhá, když není po ruce vypravěč nebo nějaký dozor. Proto jsem ostatně vymyslela CP míčů a protlačila jsem pro kapitány i to RPG upozornění, jenže je to systémová věc, jak jsme si pověděli a ani hráči kapitánů nejsou něco víc než hráči normálních studentů. Ale abych to uvedla na pravou míru, u kapitánů mělo sloužit RPG upozornění trochu jinak, nikoliv pro nějaké peskování hráčů, že hrají špatně, ale jen pro zpřehlednění hry při tréninku, a měl ho kapitán, protože ten má mít vždycky na hřišti největší přehled a ví, kde se míče pohybují a kdo reaguje špatně, pomalu nebo jinak, než by měl. Proto kapitánům nebylo odebráno, ale jen se pro přesnost přejmenovalo na „Famfrpálové upozornění“. Můžou ho tedy nadále využívat pro tréninky v případě nejasností nebo potřebě na cokoliv ve hře upozornit.

Uvědomuju si, že teď vypadám po tom všem jako největší tyran, co StR sebral všechno, co měli, ale na druhou stranu jsem ráda, že je to konečně tak, jak má být. A jsem vděčná za všechny hráče (především ty, co jsou v StR), kteří si to uvědomují též, chápou tyto veškeré důvody a jsou sami rádi, že můžou být stále „jen“ hráči a užívat si hry, dokud můžou. Že když mluvím o rozdílu mezi hráči a spolupracovníky projektu, že to neznamená, že my ve vedení jsme něco lepšího a dokonalejšího, jen že máme na práci víc věcí. Ostatně stát se spolupracovníkem projektu není žádná legrace, s pravomocemi přicházejí i povinnosti a zodpovědnost, což člověk pocítí skoro hned po vstupu do vedení a není to popravdě žádné lehké břímě.


Ad 2)
Asi se divíte, co vůbec chci psát k tomuto tématu, ale od té doby, co jsem rozpustila RPG tým, jsem zase začala trochu víc sledovat obecná fóra na HOCZ (Diskuzi o RPG, Návštěvní knihu, Sekretariát, Ředitelnu atd.). Dřív ještě, když jsem byla „jen“ občan a neměla jsem v podstatě žádnou funkci (funkci vrchního prudiče nepočítám, tím jsem od mého prvního vstupu na HOCZ), měla jsem takovou úchylku všude spamovat. Chodila jsem vysloveně na tahle fóra a odpovídala na všemožné dotazy nováčků, bavila se tam s nimi, prudila a tak celkově. Bylo to celkem fajn a v podstatě neškodné. Pak jsem se zahltila různými povinnostmi a přestala jsem to dělat, kromě toho mi začalo být protivné pořád odpovídat na to samé a tak vůbec. A když jsem stala vedoucím RPG týmu, kontrolovala jsem to ještě méně, protože holky (jako Bártová, Sel nebo Jane) byly vždycky rychlejší a pohotovější (díky, dámy), a tak jsem si říkala, nač si přidělávat starosti a zbytečnou práci. Jenže teď, jak RPG tým zase není, začala jsem to opětovně kontrolovat a všimla jsem si takového všeobecného zlozvyku. Já už to sleduju teda delší dobu, ono to nesouvisí jenom s fóry, ale i dotazy k RPG týmu, co nám chodily na e-mail a co si mě občas někdo odchytne na skypu a ptá se mě.

Nechci vám nějak říkat, co máte a nemáte dělat nebo že se tohle nesmí atd., jen bych ráda, kdybyste se nad tím trochu zamysleli. Zamysleli jste se nad tím, k čemu je Návštěvní kniha, k čemu je Diskuze o RPG. Víte, kde najdete Sekretariát, Ředitelnu? Znáte hlavní úvodní stranu HOCZ stránek, kde najdete kontakt na tři nejdůležitější lidi starající se o tyto stránky? (Byl by tam i čtvrtý – Torn jako správce výuky, ale říkala jsem to Kirarovi už asi třikrát a stále ho tam nedopsal, občas je to s naší vrchní veverkou složitější, ale to neva, prostě si tam Torna domyslete, jako kdyby tam byl, ano?)

Protože mně připadá, že většina hráčů má strašně omezený úhel pohledu a veškeré své problémy píšou do Návštěvní knihy nebo někam na Facebook (Přiznání HOCZáků mi občas připadá jako skladiště všemožných stížností, které tam vůbec nepatří, bylo by stokrát lepší to řešit přímo s danými lidmi, orgány než takhle hloupě přes sociální sítě mimo projekt), kde je to popravdě úplně k ničemu. Nejlépe pak když po mě někdo chce nějaké systémové věci, které vždycky stejně přeposílám vývojářům, posílají mi na e-mail RPG (teď už jen) správce hloupé dotazy, systémové návrhy nebo mi to rovnou píšou na skypu a když jim na to odpovím „s tím já nic neudělám, jedině kdybys to přednesl Kirarovi“, tak mi div nevynadají. Nebo věci týkající se výuky, proč jsou věčně zmiňované v diskuzi o RPG? Ta je přece k úplně jinému účelu, pokud máte nějaký problém s vyučujícím, řešte to třeba přímo v RPG se StR, kteří to přednesou dál, nebo s kolejním nebo na Sekretariátu popř. u pana vrchního otce Duncana, a mě z toho prosím vynechte. Ne, že bych vám nerada pomohla, ale já mám spoustu svých starostí se svými věcmi a navíc sama toho spoustu k těmto záležitostem nevím nebo nejsou v mých pravomocích a musím to řešit i tak s jinými, takže by bylo jednodušší, kdybyste to s nimi řešili přímo vy. (A ještě od někoho někde uslyším/uvidím něco ve stylu „ale když já se ho bojím, tak se raději ptám tebe“, tak ho vytahám za obě uši!)

Navrhla jsem Kirarovi, abychom ta fóra nějak sjednotili a udělali v tom pořádek, naštěstí se chystá jedna velká změna, která by to měla všechno zjednodušit, ale do té doby, než to bude hotové, prosím lidi, zamyslete se nejdřív kam a komu co píšete, než tak učiníte. Jestli je to správná osoba, která o tom rozhoduje nebo je určená k tomu to poslat dál, jestli je to správné místo a tak dále. Prosím, prosím, moc vás všechny prosím.


Ad 3)
K popiskům jen už krátce. Pracuje se na tom, vím, stále to trvá a pořád skoro žádný výsledek, dobrovolníků se mi přihlásilo spoustu a neustále to stojí. Ale myslíme na to a budeme se dál snažit, aby to bylo co nejrychleji vyřízené, dodělané, hotové a v naprostém pořádku. Takže se nebojte, nezapomnělo se na to, jen je potřeba doladit poslední detaily a pustit se do celkového schvalování.

Tož od mé osoby prozatím vše. (Jo, všimla jsem si už před časem, že neumím být stručná.) Klidně se ptejte, pokud k tomuhle něco máte, nemám problém odpovědět na cokoliv věcného.

Tak tedy mějte se a hlavně si užívejte hru!

Terka/Síca


Nevím nadpis
14 října 2011, Sicmoid @ 18.43

Hned od začátku hezky upřímně: Nemám ráda slovo vize. Nejsem ani příznivec hlubokých promlouvání do duší hoczáků. Vždycky, když se zde na tomto už možná zapomenutém místě objevil nějaký článek, přistupovala jsem k němu až možná neoprávněně skepticky, a jak Derek napsal do debatky před nedávnem, koho by zajímaly přece nějaké rozsáhlé filosofické hlubokomyslné žvásty.

Dlouho jsem se rozmýšlela, jestli chci něco zveřejňovat, jestli to vůbec k něčemu bude a nebo se jen ztrapním jakýmsi proslovem, který stejně nikoho nebude zajímat a nebo se na něj za dva týdny zapomene. Avšak a přeci. Projevuje se na mě Goldhairovská výchova a mé svědomí mi nedá jen tak dál okounět, přemítat si všechno v duchu pro sebe a přitom se o to s vámi nepodělit.. Nedělám to však z moci nějaké vyšší než jste vy, chci vám to sdělit jako normální hráč, který je jen na rozdíl od některých z vás tady na této hře závislý o nějaký ten rok déle.

Co se vám vybaví, když se někde objeví v souvislosti s HOCZ roky 2008/2009? Pamětníkům možná leccos, ale pro ty, co v těchto letech nebyli součástí tohoto projektu nebo si to nepamatují, stručně (!) vysvětlím, proč se obracím právě na tuto část minulosti. V tomto období HOCZ procházelo těžkou zkouškou. Nebylo to poprvé, ale ani nejspíše naposled. Bortil se zažitý starý řád a do popředí se dostávala revoluce, která měla náš projekt vyhrabat z krize. Dotýkala se především vedení, ale měla dopad samozřejmě i na ostatní hráče, na celé HOCZ. Je zvláštní o tom přemýšlet teď o dva roky později. Pročítala jsem si staré články, diskuze, názory a zamyšlení, vize a možná řešení, jak z toho ven. Dva/tři roky je docela dlouhá doba. Stejně tak sedm let existence HOCZ je dlouhá doba. A mě v hlavě vystupuje otázka: Jenže co se za tu dobu změnilo?

Dovolím v souvislosti s tímto citovat Lukáše, doufám, že mě za to nezakousne:

„Nikde se nic pořádného neděje, protože nikdo neví, kdo to má na starost, nebo ti co to mají mít na starost, nefungují či neexistují. Nikam to tu nesměřuje, protože nikdo netuší, na co se má soustředit a kam to vést. Všechno je šedé, protože chybí nadšení do práce popoháněné společným cílem. Vytrácí se týmová spolupráce, kterou nahrazují výbory, referáty, resorty a pravomoce… vše je hlavně o hlasování a schvalování, nikde žádná iniciativa, přirozená dělba práce, přirozené role v týmu… Komunikace se vytrácí, jedna skupina netuší, co dělá druhá. Lidé si tvoří rychlé závěry nad věcmi, do kterých nevidí (ať už proto, že technicky nemůžou, i kdyby chtěli, nebo proto, že je prostě jednodušší utvořit si nějaký názor bez toho, aby člověk studoval materiál, který má k dispozici a zamyslel se nad všemi aspekty daného problému), vznikají tak fámy, desinformace a následně potom nevrlost a hádky. Lidé jsou znechucení a odchází a situace se jen horší.“

Víte, co je na tom nejsmutnější? Psal to v květnu roku 2009. Bylo to přesně rok potom, co na to v roce 2008 upozorňoval, že by se něco podobného mohlo v budoucnosti přihodit. A taky že přihodilo.

Netvrdím teď, že se nacházíme úplně na stejném místě. Že se nic nezměnilo a my jsme banda neschopných lidí, kteří se dokážou jenom shazovat a hádat, a pak to hezky okecat na nějakém krutopřísně vypadajícím článku tady na blogu nebo na nástěnce. Hodně se toho událo. Hodně se zlepšilo a hlavně – přišla nová generace aktivních hráčů. Ale taky nemůžu říct (keksíkužel), že si nemyslím, že by to opět nemohlo dopadnout tak, jak se Lukáš zmiňuje.

Nová generace. Vždycky jsem si říkala, že z takovýchto problémů, co vedení má, by je mohla dostat jen vlna nových (aktivních a nadšených) lidí. HOCZ je velké sousto, větší než si kdokoliv ze zakladatelů myslel a po nějakém čase přerostlo přes hlavu nemálo lidem. Není možné, aby ho po tolika letech nadále spravovali stále ti samí lidé (až na ó velkého Kiraru, který si ale po celé fungování HOCZ drží neutrální tvář), ale zároveň je nesmírně důležité uchovávat v paměti vše, co pro HOCZ kdokoliv již udělal nebo se snažil udělat. Nadšení a zkušenost. Nadšení mají většinou ti noví, zkušenost zase ti starší.

Někdy nadšení přeroste v to, že se noví mají tendenci cpát do všeho a aniž by se ohlíželi za tím, co už bylo nebo nějak dopadlo, aniž by měli tu zkušenost, chtějí to dělat za každou cenu. Myslí si, že kdyby na to snad někdo jiný měl, už dávno by to udělal. A samozřejmě protože jsou nadšení, ještě neskeptičtí a mají chuť si najít čas, ví všechno nejlíp, mají ten potřebný náboj a jdou to bez ohlížení udělat. Po chvilce si uvědomí (v lepším případě), že nejspíše na něco zapomněli, že přehlídli důležitá fakta, že to dostatečně neprodiskutovali s ostatními, že se nezajímali o to, zda už někdo s tímto nemá zkušenosti. Ale je pozdě, svou chybou probudí ty starší, kterým se to samozřejmě nelíbí, většinou si od nich vyslechnou nějaké poučování a kritiku, ztratí zájem, náboj.. a když rovnou neodejdou, stanou se zahořklými nimraly, kteří už pak jenom kritizují všechno, co se dá, jen aby v tom nebyli sami. Nebo mlčí, tiše všechno sledují, možná sem tam něco udělají aniž by si toho někdo všimnul..

Starší mají zase tendenci si sedět na svých těžce vydobytých pozicích a za žádnou cenu nechtějí dát šanci novým. A to i přesto, že už je dávno přešla chuť si hledat čas a vyprchal z nich náboj, který je potřeba pro dokončení čehokoli. Ale mají to v hlavě a pořád jen opakují, že jednou to přece jenom udělají, a nemůžou to dát někomu jinému, protože ti noví by to udělali úplně špatně. Jelikož to nemají zažité a nic o tom nevědí a jsou tu teprve krátce a jsou to prostě lamy. Jen ať si tu nějaký rok pobudou a pak ať si klidně kecají. Přičemž vyhledají každou pitomou chybu nováčka, aby tím tak mohli potvrdit svá jistě moudrá a zkušená slova. To, že právě kvůli tomuhle většinou nováčci ani rok nevydrží, že tím vytvářejí neprůchodnou stěnu a nic se nezlepší..

Samozřejmě, toto jsou obecné a extrémní příklady, je i spousta jiných případů, kdy zkušenost a nadšení nejsou za jedno. Nechci a ani nebudu je vypisovat všechny, většina z nás si je moc dobře uvědomuje, ale jak je u lidí zvykem, první reakce na problém je jeho ignorace. Ono se to nějak vyvrbí. Samo? Jasně..  Až při druhém varování si člověk začne uvědomovat, že se to sice samo vyvrbí, ale úplně opačným směrem. Při třetím už je obecně a celkem logicky pozdě.

A je to špatné a je to škoda. Jediné řešení, které v tom vidím, je komunikace. Ale jak už je v Lukasově příspěvku naznačeno, stojí na HOCZ za houby. A vždycky stála. Neumíme spolu komunikovat, neumíme bořit nepřístupnost, neumíme si nebrat všechno osobně, neumíme se poučit ze svých chyb a přiznat si, že jsme něco udělali špatně, neumíme povzbuzovat a nerejpat skepticky do všeho, co druzí udělali špatně..  Ale – přece to nebudeme ignorovat napořád, snad ne? Ano, je problém v tom sehnat nové nadšence, ale zároveň tak zkušené, jako jsou nebo bývali ti pamětníci začátků HOCZ. Je těžké nalákat nové lidi a přitom jim dát volnou ruku, šanci a předat jim vše, co předat můžeme. Zároveň není lehké přijít do nového prostředí a všechno hned vědět. Ale je opravdu nutné nechat dál plynout tento nekomunikační systém, když tím ohrožujeme stav projektu, bezproblémovou funkčnost HOCZ?

Vřele doporučuji si pročíst minimálně zde na blogu články z roku 2009, které se toho týkají, abyste si připomněli nebo objasnili, co se tenkrát odehrálo. A doporučuji to i těm, kteří to kdysi dávno četli. Jelikož jak je zde tradicí, že většina z nás dokáže vnímat jen to, co je aktuální a po čase se úplně zapomene, co nám kdysi několik zkušených (rozhodně zkušenějších než já) lidí chtělo říci.

Nechci momentálně číst pod tímto článkem, jak je to skvěle napsané (to kdybyste to snad někdo měl v plánu) nebo kde všude mi chybí čárka, kde všude mám pravopisnou chybu (kdyby tam náhodou nějaká byla, tak se fakt omlouvám) nebo že jsem úplně mimo mísu (i to je možné), chci jen, abyste se nad tím alespoň trochu sami zamysleli. Nikdo vám neříká, abyste se chovali podle nějakého návodu, ani já jsem to neměla v plánu (jednak se tak chovat a druhak vám podávat návod). Jen se nad tím prosím zamyslete a pak čiňte tak, jak uznáte sami za vhodné.

Toť z mé strany a hlavy vše.

Terka


Od psanímilné Ginny pro srazomilné srazofily
29 listopadu 2009, Nigerfur @ 16.50

Srazomilní srazofilové,

mě to prostě nedá a musím vám napsat pár pěkných řádků. A budu děkovat a chválit a tak vůbec :)

Ani nevím komu všechno jednotlivě a za co, ale tak hlavně Susanne a Hedvičce za naprosto DOKONALOU A EPESNÍ výzdobu. Jejich kluběnky jsou roztomiloušké a nádherné. Norbertek vyfasoval vlastní terárko! (To mi připomíná, že mám u sebe další tři ztracené kluběnky – kdo postrádá svou kouli, nechť se mi ozve). Kofoláčci vyrobení jako postavy z HOCZ nemají konkurenci, pavouci a zlatonky, které se dají i zvracet jsou božské. Mrtví hadi jako řetězy se přemnožují a mám pocit, že jich je mnohem a mnohem více a že za pár dní nebude v inventáři krámů HOCZáků už místo a já jim budu muset pronajmou vedlejší byt. To krásné vzpomínkové tablo nechám zasklít! Aby se mu něco nestalo! A ten DORT! Jéžiš lidi… přísahám, že už nikdy nechci marcipán ani vidět. Na druhou stranu, alespoň jsem doslova okusila chuť Bradavic :)

Susanne a Hedviku tohle všechno stálo spoustu času, energie, námahy, nervů, nadávek a peněz. Teď MY musíme vymyslet, jak se jím více odměnit, než jen blaženým úsměvem a tupým spokojeným výrazem.

Ričí, děkuji za sebe za LARP i když jsem se ho neúčastnila. Je až kupodivu kolik lidí ti bylo ochotno dělat CP a kolik znuděných dítek hrálo. K mým uším se nedostalo snad nic negativního. Sama jsem se neúčastnila, za což se omlouvám, ale vypadalo to skvěle a to, že jsi zapojil i mou drahou polovičku… nádhera :) Díky moc za konečně podařený LARP se vším všudy.

Grace a Kitty, schovala jsem poslední kousek vaší makabrozní bábovky! Nechám ji vyschnout a archivuji jí! A na příští sraz uděláme společně hromadu barevných bábovek! Za každou kolej jednu… včetně fialové za cizince!

Sysinko, ty jsi úžasná básnířka a tvá básnička k výročí pěti let HOCZ byla to nejkrásnější, co jsem od tebe kdy slyšela a četla. Doufám, že ti nebude vadit, že až vybalím vzkazník, že jí sem umístím i pro ostatní. Děkuji ti za ní moc :)

Blacky, tobě děkuji za přednášku, u které tě dokázala ta banda poslouchat víc jak hodinu a bavilo je to. Konečně vědí, jak to všechno bylo, kde se co stalo. Bylo to krásné, úžasné a poučné :)

A všem ostatním děkuji za to, že jste společně vytvořili konečně HOCZ sraz, který byl o HOCZ, o společné zábavě, programu a že ty dva dny byly prostě dokonalé. Nechtělo se mi až věřit, že jste se nevykašlali na kostýmy, že jste se snad i těšili na soutěž, na LARP, že jste se zapojili do přednášky, že jste pomáhali s výzdobou, neofrňovali nosy jak je většinou ve zvyku. Atmosféra na srazu byla společnou prací a konečně po dlouhé době vypadali všichni spokojeně a vytvořili nádherné vzpomínky. Všem vám vřelé díky a neskutečně se těším, až zase splácáme další sraz a vím, že bude ještě skvělejší, než byl teď. Jsem ráda, že se HOCZ pomalu stává opět HOCZ. Jen tak dále.

Ještě jednou všem neskutečných díků posílám a pokud jsem na něco zapomenula, někoho nepochválila tak se omlouvám, ale jsem plná zážitků a jeden druhý překrývá :)

Ginny


Dopis pro tebe (od Ginny)
23 července 2009, Blacky @ 22.41

Venku se ženou mraky, studený vítr mi shazuje prádlo ze šňůry. Před pár týdny bych si pomyslela, že je to stejně nepříjemná atmosféra jako na HOCZ. Teď vím, že je to naopak. Vítr mou pochmurnou náladu odfoukává kamsi pryč od mých myšlenek a to prádlo posbírám.

Víš, něco se změnilo a já mám neskutečnou touhu ti říci co. S odstupem času, s přemýšlením sama se sebou jsou zjistila mnoho věcí, díky kterým se mi lépe spí, přemýšlí, díky kterým jsem zjistila, kudy vede ta cesta, kterou tak dlouho hledám. Nevím, zda ta cesta je dost široká i pro tebe, ale to záleží na tobě, jestli se na ní budeš chtít vejít. Jestli bude v tvých očích pro tebe správně vydlážděná.

Chci ti napsat jen pár slov a vět, které změnili můj pohled, můj přístup a možná mění i mne samotnou. (more…)


Paralelní polis
23 července 2009, Blacky @ 22.22

Drazí človíčkové (ano, myslím vás, nic jsem nepil).

Nebojte, neuchvátila mne žádná lingvistická úchylka. Alespoň ne veřejně. Tento termín, jehož autorství (velmi pravděpodobně, už podle zvuku toho sousloví) patří siru Stanleymu, mne dnes nelítostně srazil do kolen. V tom nejlepším slova smyslu. Tak jemné a rafinované vyjádření mého – tedy vlastně našeho – nápadu bych sám asi nevymyslel. Jsem tak posedlý zdlouhavým polopatickým okecáváním, že neskončím, dokud polovina mého obecenstva nespí. Tu druhou potom rád něčím po zásluze odměním. Motivace musí být. Ale snad se tentokrát přemohu (haha) a nechám vás užít si mé žvásty a blefty hezky po částech. A nebudu přeskakovat. Asi jako teď. (more…)


Otevřený dopis
16 července 2009, Blacky @ 2.04

Lukas Weasley Goldhair
Poslední Vílí Rezervace v Británii
Někde u Oxfordu

Drahý Lukasi,
zanedlouho tomu bude pět let, co jsme se na Kirarovu a Rizotovu pozvánku sešli u pomalu se rodících Hogwarts. Známe se už z nějaké doby před nimi (propána, ono bylo i něco PŘED nimi?) a prošli jsme si spolu pěknou snůškou problémů – osobních, pracovních a samozřejmě i horami problémů týkajících se HOCZ. Nikdy bych si nedovolil tvrdit, že jsem tvým nejlepším přítelem, ale naše přátelství a spolupráce trvá už dlouhou dobu a po určitém období se dva lidé často znají mnohem lépe, než by si otevřeně přiznali. (more…)


Kam s čím a za kým
23 prosince 2008, Nigerfur @ 2.44

Na HO máme spousty nejrůznějších funkcí. Nikdo sice netuší k čemu jsou, ale všichni je chtějí. Možná je čas taky se dozvědět, kdo z nás je tedy členem jaké rady, porady, nerady, zrady..

Takže jdeme na to.

SPRÁVNÍ RADA:

.. je nonRPG poradní orgán HOCZ. Veškeré vývojové, prezentační a komunikační věci se řeší právě zde. Skládá se z pěti složek se svými hlavními zástupci:

Vývojová větev

.. má na starosti programování a obecný postup vpřed ve vývoji HO. Máte nápad na novou užitečnou věc na HO? Pak máte jít právě sem za: Derekem Hasturem a jeho pravou rukou Sirem Engalem Angarathským.

Prezentační větev

.. má na starosti prezentaci projektu na veřejnosti, srazy a sekce, které jsou součástí větších akcí (např. Festival Fantazie, Pragocon). Tuto sekci má na starosti:Sir Engal Angarathský a jeho, občas obouruč, Mike Magicus

Personální větev

.. má na starosti vztahy mezi studenty-profesory, mezi profesory samotnými. Zde se kontrolují přihlášky na nové vyučující a vybírají se adekvátní adepti. Zároveň je to takový ‚mluvčí orgán‘ SR. Tuto sekci na starosti momentálně nikdo nemá (a proto to tu vypadá jak vypadá).

RPG větev

.. se stará o veškeré RPG záležitosti. Budoucí questy, RPG postavy nových profesorů jdou tudy, řeší se tu nesrovnalosti v RPG, a RPG svět jako celek (jeho dějiny, složky aj.) Pokud máte návrh na nějaký quest (ano, i studenti pokud mají nápad) tak je řeší: Ayana Black a její pravá tlapa Alex de Fuego.

Lichý, pátý hlas SR

.. nemá na práci nic jiného, než se postavit na jednu či druhou stranu při nerozhodném hlasování. Hlas připadá náhodnému kolemjdoucímu (všeříkající definice, že? :P)

ŠKOLNÍ RADA

.. je RPG poradní orgán školy. Patří do něj ředitel, jeho zástupce, kolejní ředitelé a vedoucí našich čtyř kabinetů. Momentálně má ŠR 9 členů, z nichž se někteří překrývají (kolej + kabinet např.) což je způsobeno nedostatkem kompetentních lidí ve vedení. Nejdříve pro pořádek, co je co a kdo je kdo..

Vedoucí kabinetu – profesor, který zodpovídá za všechny předměty v kabinetu a funkční, kvalitní výuku v nich.

‚Matador kabinetu‘ – neoficiální název pro pomocníka, druhého způsobilého profesora, který vede kabinet v případě nemožnosti, neschopnosti nebo absence vedoucího.

(pozn: vedoucí i matadoři se průběžně mění každý (herní) rok)

Kabinety máme 4:

  • KKNS (kabinet kouzelnických nauk společenskovědních) – sem patří předměty: veškeré dějiny (kromě léčitelství); Čaroprávo; Nauka o společnosti, Filozofie a Psychologie.
  • KOM (kabinet obecné magie) – zde naleznete předměty Kouzelné formule, Základy magie, Přemisťování, Přeměňování a OPČM
  • KKU (kabinet kouzelných umění – zde jsou předměty Létání, Jasnovidectví, Magické symboly, Výroba magických předmětů apod.
  • KPM (kabinet přírodní magie) – zde jsou veškeré ‚přírodní‘ předměty jako POKT, Bylinkářství, Lektvary a Léčitelství

Takže, pokud budete mít kdokoliv problém s nějakým předmětem (není výuka, nekvalitní výuka, vyučující se dloube v nose při hodině..), zamiřte za vedoucím či matadorem kabinetu, do kterého předmět patří. (viz. výše a níže)

A členy ŠR tedy jsou:

  • Sir Thomas Stanley (zástupce ředitele; momentálně i ředitel, v ředitelově nepřítomnosti)
  • Lukas W. Goldhair (náčelník rudokožců; matador KKNS)
  • Theodor P. S. Grey (ředitel zelené koleje; matador KPM)
  • Freya Rámen Arbaton (ředitelka mrzimorské koleje; vedoucí KKNS)
  • Ayana Black (kapitánka modrých bludišťáků)
  • Alex de Fuego (vedoucí KPM)
  • Maeve Eassouir (vedoucí KOM)
  • Sir Engal Angarathský (matador KKU)
  • Torn Austin Duncan (vedoucí KKU pro budoucnost)

Takže nyní víte, za kým máte jít v případě problému s vnitřními záležitostmi školy. Ráda bych řekla – že si jdete stěžovat, že je špatná výuka (nebo není vůbec) NENÍ bonzování. My máme povinnost vám dávat výklady, vy máte právo si stěžovat, když nejsou. Pamatujte si to prosím.

Posledním výkonným orgánem školy je STUDENTSKÁ RADA

.. studentská rada je skupina vybraných studentů z koleje (prefektů a primusů), kteří se mají společně domluvit na studentských problémech, studenty vyslechnout a předat žádosti (a stížnosti) dál vedení. Jejich aktuální seznam najdete na vstupu do Studentské Rady v 5. patře (čti: nechce se mi je všechny vypisovat)

Studentská Rada je dále též rozdělena na 5 referátů, které se starají o jednotlivé záležitosti:

  • Organizační referát (Elizabeth McCain) .. má na starosti organizaci, veškerá akta a zápisy z porad.
  • Studijní referát (Lucas Laurie) .. má na starosti záležitosti týkající se výuky, stížnosti na profesory, řeší problémové studenty, dále zájmové činnosti jako jsou kroužky či noviny.
  • Personální referát (Rodriguez Crillons) .. stará se o záležitosti členů StR. Stížnosti na primuse/prefekty, pochvaly, hodnocení aktivity a docházky, návrhy na povýšení/odvolání.
  • Referát společenských akcí (Drusila Addams) .. dohlíží na RPG prefektů, zajišťuje RPG osvětu nováčkům. Zároveň se zajímá o různé akce, koncerty, setkání apod.
  • Rozpočtový referát (Arien Severin) .. má na starost veškeré finance kolující StR. Odměny za výkon, stipendia, financování akcí/kolejí atd.

Zástupcem a prostředníkem mezi StR a RŠ budiž Kate Westová.

Hurá, dohrabali jsme se ke konci. Doufám, že jsem úspěšně splnila úkol udělat alespoň jeden stručný přehled veškerých funkcí a důležitých lidí, které byste mohli potřebovat.

Tak doufám, že tohle moje několikahodinové mordování přinese někomu užitek, až bude potřebovat poradit s nějakým problémem.

Krásnou dobrou noc.

(aktuální čas: 2:44 AM)


Ahoj všichni
16 srpna 2007, Nikeš @ 17.12

Mnom, tak vítejte na našem blogu…propčak asi vzniknul? Co myslíte?

Součástí hocz je spousta lidí, studenti, předškoláci, profesoři a mimo jiné také správní rada. No a nebál bych se říct, že právě posledním zmiňovaným leží hocz na srdci nejvíce. Snažíme se udělat všechno pro dobro našeho projektu, abyste si ho vy ostatní (a koneckonců my taky) mohli pořádně užít. Tenhle blog vzniknul proto, abyste mohli vidět, že nejsme žádná banda velkých a zlých adminů, kteří ostatním akorát znepříjemňují život. Zkrátka, abyste nás mohli poznat z lidské stránky. Doufejme, že se nám to podaří:-)

Nikeš, velký a zlý člen správní rady;-)