Stránka s informacemi o vývoji projektu HOCZ.org
Správný profesor nikdy nespí!
6 listopadu 2014, Torn @ 23.32

V posledních několika dnech se k nám dostalo několik zpráv od studentů ohledně toho, že profesoři neopravují včas úkoly, nebo že se pan ředitel propadl do nitra naší kamenné planety. Nebudu zde psát, že i profesoři jsou lidé a mají svůj život, to všichni dobře víte. Většina profesorů (dále jako bledé tváře) se snaží udělat pro HOCZ maximum. Bohužel, ne vždy to vychází perfektně a nelze na všechno reagovat ihned, proto bych chtěl za celé vedení studenty požádat o trpělivost. Pokud Vám bledá tvář neopraví úkol, nebojte se jí napsat. Samozřejmě, nepište jí den nebo týden po uzávěrce úkolů, to je trochu bezpředmětné. V případě, že bude časová prodleva větší, napište slušnou sovu a snažte se i tak trochu své bledé tváře „motivovat“. Mnoho bledých tváří si právě stěžuje na to, že nemají od studentů zpětnou vazbu, která je pro nás velmi důležitá. V některých případech je pravda, že si za to mohou vlastní vinou (kamarádi se s indiány, kouří dýmku míru atd.), ale řada bledých tváří se snaží, dělají praktické hodiny, píší nové výklady do tříd, kde je pouze jeden student atd. Bledé tváře v jistém smyslu demotivuje nezájem studentů. Když k tomu připočteme občasné neshody, které nevyřeší ani smírčí soud a ani přísaha vlastní krví, tak to často končí právě odchodem.

Takže taková rada pro aktivní studenty. Pokud s Vámi bude skrze sovu bledá tvář komunikovat, mluvte k ní slušně a upřímně. Pokud Vás bledá tvář ignoruje nebo odpovídá na vaše zprávy nepatřičně, nahlaste to členům studentské rady vaší koleje. Ti to přetlumočí vrchní bledé tváři (dále jako sestře představené), tedy mluvčímu studentské rady. Výhodou od letošního roku je, že funkci mluvčího studentské rady zastává zástupce pro studijní záležitosti, tudíž se vaše připomínky, kritiky, stížnosti dostanou k radě školy poměrně rychle. Sestra představená následně informuje zbytek vedení a záležitost se může dát do pohybu, tedy vyřešit.

Tím tedy žádám studenty, ať se snaží problémy řešit přímo s bledými tvářemi, ne někde bokem. Na atmosféře to příliš nepřidává a vyvolává to zbytečné rozbroje mezi studenty a bledými tvářemi. Vše se dá většinou racionálně řešit.

A takový malý tip pro všechny studenty, kteří se bojí, že budou mít špatné vysvědčení: „Pište úkoly tak, abyste se nemuseli bát, že dostanete špatnou známku“. Pokud nechápete zadání nebo potřebujete k úkolu materiály, nebojte se zeptat bledých tvářích, jak máte s úkolem naložit.

Co se týče existence pana ředitele. Nemusíte se bát, nevypravil se jako Willy Fogg do středu naší Země, pouze toho má na starost více, tudíž se na hradě nevyskytuje tak často. To víte, řídit školu není jako řídit holubník, leč jeden díl pohádky Macha a Šebestové dokládá opak.

Závěrem bych všem studentům tedy popřál hodně úspěchů, samé dobré známky a pevné nervy s námi bledými tvářemi.

 

S pozdravem za vedení Bradavic

Ten stále jiskřivý a kýžený


Tesifora naruby
19 ledna 2012, Stanley @ 8.24

Je tomu den a něco, co vedení projektu sáhlo k tvrdému
kroku zabanováním postavy Calvina J. Aikena, mulťáka našeho bývalého profesora
Alessandra/Aidina. Na chvilku si ještě schovejte výkřiky zhnusení a poznámky
přetékající sarkasmem a v klidu se prosím zamyslete, třeba právě při čtení
těchto řádků.

Mám tendenci rád se vracet k minulosti a proto v
příspěvku, který pro některé bude prostým plkáním, připomenu tři data, která se
mě nějak dotýkají a která snad trochu objasní, proč se zde jménem vedení
vyjádřím právě já. Je to skoro rok, kdy byl 15. 2. 2010 Alessandro de Nicolsburg,
dnes některé třeba souběžně známější též coby Aidian Blackwood či třeba Calvin
J. Aiken, na můj návrh formálně schválen jako profesor. Dva roky předtím, 11.
3. 2008, jsem byl dosazen do tehdejší Správní rady (našeho nejvyššího a nyní už
pár let neexistujícího neherního orgánu) – paradoxně do čela rezortu
personálních záležitostí. A před velmi dlouhou dobou, konkrétně dne 5. 9. 2006,
zde vypukla jedna z velkých krizí, dnes známá coby „Kauza Tesifora“. První
datum vysvětluje mou potřebu se vyjádřit, druhé pochybné právo se vyjádřit a
částečně i důvod, proč se za vedení mám právě já vyjádřit, třetí… K tomu
se vrátíme velmi záhy.

Protože mnozí z vás neví příliš, co nastalo, či se
spoléhají na nejrůznější báje a pověsti od včerejška kolující, dovolte mi
v kostce vysvětlit, v čem má toto provinění spočívat. Problém totiž
nespočívá jen v souběžném využívání (a zneužívání) studentské a
profesorské postavy, což není vítaný stav, ale zejména v následných podvodech
a záměrnému narušování stability hry, ke kterým toto uspořádání vedlo. Je
jedním z mála pevně zakotvených pravidel, nejpozději od roku 2006,
v praktické rovině i dříve, že za zneužívání účtů v podobě překročení
křišťálové stěny či vzájemného zvýhodňování (zde šlo k tomu o obojí) je
trestáno exemplárním banováním.

V čem přesně to spočívalo? V „geniálním nápadu“ stylu:
jsem profesor, tak si vypíši soutěž a protože jsem i student, tak si ji napíši
a pořádně se oboduji. A neskončilo jen u toho, protože to začalo v duchu:
přišel mi jako profesorovi hezký úkol, dám za něj chvalitebnou, pak si jej
zkopíruji, přihlásím se za studenta, vložím a rovnou si dám vynikající. Chápete
už problém? Podvod a krádež. Ne, to není nějaká pochybná spravedlnost o někom,
kdo se někomu nelíbí. To je jednoznačné sprosté zneužívání svého postavení a
záměrné ničení hry všem ostatním hráčů (ať už studentce, které byl ukraden úkol
a které chvalitebná zhoršila známku ve srovnání s vynikající, jakou si za
to dal Aidan/Calvin, či třeba celé jedné koleji, která měla tu smůlu, že si o
stovku polepšila díky podvodům). Udělali byste snad vy sami něco takového?
Hájili byste snad někdo něco takového, kdyby tak činili jiní?

Všichni z vás přemýšlí nad úkoly, snaží se vypracovat
nějakou soutěž a řeší řadu záležitostí spojených se studentskými povinnostmi
téměř den co den. Nikdo z vás nemá možnost se sám systémově hodnotit jako
nejlepší v RPG školce, soutěži i za opsaný úkol.

V tomto případě nejde o žádnou naši svévoli, křivý
pohled, osobní zaujatost, dokonce ani o „zločin bez obětí“. Naopak, touto
soustavou podvodů, lží a krádeží byly překročeny základní meze slušnosti i
našich pravidel. Právě v souvislosti s tehdejší kauzou Tesifora
(jejíž protagonisté se mimochodem také hájili, že „nic zlého neudělali“,
„mysleli to dobře“ a „nikoho přímo nepoškodili“, případně „o ničem nevěděli“) se
vyrojilo pár precedentů. O co šlo? Skupina studentů měla postavu profesora a
zneužívala ji pro své zvýhodňování. Tady má profesor (občan) studenta, ale
profesorský účet byl opět zneužit. Tím bylo překročeno jedno z nejzazších
pravidel fungování, jedna z posledních hranic.

Právě v souvislosti s Tesiforou si připomeňme, co
napsal na školní nástěnku 5. 9. 2006 coby William C. Cairo náš dlouholetý šéf:
Bohužel zcela volný provoz je
zhola nemožný a tak existují pravidla, která je nutné z důvodu hladkého běhu a
zachování hlavní myšlenky projektu dodržovat. Máte-li pocit že vám pravidla
jakkoli nevyhovují nebo dokonce ubližují, neznepříjemňujte prosím život svůj
ani náš vaší přítomností a jednoduše nás opusťte. Třeba najdete lepší místo,
kde budete mít mnohem volnější ruku. Zde není nikdo na vaše srdceryvné projevy
ani výčitky zvědavý, a my ze všech nejméně.

Nedělám si přílišné iluze, že si tato slova vezmete
k srdci, že snad někým z vás pohnou, nebo dokonce změní váš náhled.
Berte to jako snahu vysvětlit důvody, které vedly vedení k tomuto řešení.
Bohužel, konspirační teorie o spiknutí temných sil a mocností zla jsou vždy
oblíbenější, jakkoliv jsou při znalosti věci nesmyslné.


Seznamte se, prosím, s RPG týmem
24 ledna 2010, Addamska @ 20.43

Půlrok se s půlrokem sešel a vy jste se za tu dobu snad už doslechli, že na HOCZ funguje skupinka lidí, která vystupuje pod pracovním názvem „RPG tým“. A pokud jste se o RPG týmu nedoslechli, gratulujte nám, podařilo se nám pracovat celou tu dobu v naprostém utajení.

Když už tedy víte, že existujeme, určitě byste se i rádi dozvěděli, proč existujeme a co vlastně děláme. Zároveň vás určitě velice zajímá, jaký vliv bude mít RPG tým na vás osobně. Přinese vám nějaké nové povinnosti? Ale hezky postupně:

Kdo patří do RPG týmu?

Správci RPG: Alex G. F. Essaouir, Ayana Black

Členové RPG týmu: Aden G. Greywords, Arien Severin, Carla Fibres, Diel M. Tarkin, Drusila Addams, Grace R. Silvergrass, Jane Boneová, Lucas A. Laurie, Sneaky Rossi, Susanne Nightingale, Sysi Lumpíková, Teodor W. Kaily

Aktuální seznam najdete vždy v RPG diskuzi.

Podle čeho byli členové vybíráni? Je stále možné získat členství?

RPG tým na úplném začátku sestavoval Mornanth B. Weasley (zakladatel a první vedoucí týmu), který podle svého nejlepšího vědomí a svědomí vybral nadějné duše, s nimiž se rozhodl spolupracovat. Vytvořila se nějaká základní skupinka, která o dalších členech rozhodovala a stále rozhoduje hlasováním. Žádné přihlášky se neposílají, když z RPG týmu někdo odejde, členové týmu si sami vybírají nové potencionální členy, které kontaktují. Víme, jak hrajete a dokonce si myslíme, že víme, jak jste spolehliví, zodpovědní, pracovití. Prioritou je brát do týmu členy bez dalších závazků, tzn. minimum studentů a profesorů, kteří mají jiné povinnosti.

Jak se dá s RPG týmem komunikovat?

Možností máte hned několik. Buď si zjistíte v RPG diskuzi aktuální seznam členů, vyberete si sympatické jméno (nebo aspoň jméno, které se vám bude líbit) a použijete sovu, email, Icq, skype, whatever onoho sympatického jména. S ním vyřídíte, co potřebujete. Další možností je, otevřít si RPG diskuzi, napsat váš dotaz přímo tam a doufat, že vám někdo odpoví… (A on vám samozřejmě dříve či později i někdo odpoví!) Poslední možností je kontaktovat nás na mailu RPG@hocz.org (pro zapomnětlivé: mail je uveden i na úvodní stránce).


Co má RPG tým na starosti? Co by měl dělat?

Tak v prvé řadě už jste určitě všichni něco slyšeli o RPG školce pro nováčky. Mnoho z vás si jí i prošlo. Plánuje se i RPG škola, ale o tom netřeba se rozepisovat.

Dále jste si pak určitě všimli, že vám tahle banda lidí schvaluje (či spíše zamítá) popisy postav.

Zároveň se snažíme zajišťovat více RPG dění na škole. Takový nadstandard k vypravěčování profesorů. Krom různých náhod se snaží organizovat různé oslavy, slavnosti, svátky. Ovšem jen po „formální“ stránce, řekněme. Rozhodně nechceme brát a nebereme zásluhy profesorům, kteří tyhle akce zajišťují personálně.

RPG tým kontroluje chaty a hraní na nich. Zároveň se stará o popisky chatů, takže pokud například vytopíte klubovnu, nezapomeňte se o tom zmínit, aby bylo možné popisky aktualizovat. Samozřejmě se můžete ozývat i profesorům.

Sledujeme RPG hráčů a spolupracujeme se správci RPG ve věci správy RPG. Co si pod tím představit? Prostě se zajímáme o úplně všechno, co se dotýká RPG. I o vás, jelikož vy jste součástí RPG. Jinak řečeno, chceme mít o každém z vás nějaký obrázek, chceme o vás něco vědět. Snažíme se sledovat vaše individuální osobní questy. A s tímhle bodem souvisí vaše povinnosti.

Kdy a o čem budu RPG tým informovat?

Jelikož není možné, abychom všechno stíhali pečlivě sledovat, náš e-mail je určený pro vaše vymyšlené osudy. Ušetříte si možné problémy, pokud nám průběh svého osobního questíku pošlete předem na „schválení“. A zároveň si ve hře ušetříme scénky typu: „Pokousal mě vlkodlak!“ Samozřejmě je možné domluvit se na nějaké pomoci při realizaci vašeho osudu.

Spontální akce, při kterých se nikdo neztratí z povrchu zemského, nám samozejmě předem hlásit nemusíte. Ale bylo by od vás hezké, kdybyste nás informovali o následcích – když například po bitvě zůstane v síni nepořádek – je třeba to změnit v popisku chatu.

Na náš mail také patří žádosti o cizí postavy (tzv. Cpčka) – žádosti bez dobrého důvodu jsou zbytečně vyplýtvaný čas – náš i váš. A případné úpravy jmen – pokud jste například v RPG plnoletí a vdáte se – musí to schválit RPG tým. Chcete žádat o změnu jména jen proto, že se vám stávající přestalo líbit? Zkusit se má sice všechno, ale tohle ani nezkoušejte. Mějte na paměti, že jména si lidé nemění denně. Je potřeba mít dobrý RPG důvod a také logické nonRPG vysvětlení…

A pokud máte v hlavě nějaký úžasný nápad na odpolední akci, opět, neváhejte se ozvat!

A tím bychom to snad mohli ukončit.

Víte na koho se obracet, kam se obracet a s čím se obracet.

Navždy (nebo na co nejdéle, doufejme) váš,

RPG tým


Veřejná omluva
11 března 2009, Kirara @ 22.10

Události začátku března nás jistě všechny zasáhly. Bylo to vyústění dlouhodobějšího úpadku, který postihuje celé HOCZ a který zřejmě urychlilo i neslavné zpoždění zápisu. Je to něco za co jsem z podstatné části odpovědný a nejsem na to zrovna hrdý. Proto sepisuju tuto omluvu.

Tato omluva je určena všem členům projektu HOCZ. Za prodlení všem studentům, kterým narušilo plány či je mrzí, že kvůli tomu budou mít méně vyučovacích hodin. Za nervy všem z vedení, kteří byli nuceni odpovídat na nekonečné dotazy nováčků a cítili se bezbraní. Za zklamání všem jedincům, kteří se podíleli a snažili zajistit, aby vše tentokrát proběhlo hladce, ačkoliv to posléze uvízlo na mě. A rád bych k tomuto připojil i omluvu za loňské nekonané NKÚ a tímpádem ještě o něco odložené zapisování letošních šesťáků.

„Opravdu hluboce se omlouvám a udělám vše pro to, abych vše uvedl do řádných kolejí a zabránil tomu, aby se situace opakovala.“

Při této příležitosti ještě doplním pár aktuálních informací k předchozímu příspěvku. Engal zůstal na svém postu ve Správní Radě, kde nadále plní své závazky v resortu Reprezentace a propagace. Thomasovi po jeho odchodu bylo nabídnuto rovněž místo ve Správní radě a to přebrat resort Personálních záležitostí. Toto místo přijal, čímž dosáhl nejvyššího postu, kterého lze na HOCZ dosáhnout a ukončil tak snad jednou pro vždy svůj kariérní vzestup :) Zaslouží si to, tak mu pogratulujme.

Na závěr tohodle příspěvku bych rád připojil poznatek, že jak už to tak bývá, všechno zlé je k něčemu dobré. Takže po té bouři co se přes HOCZ přehnala se začal trochu čistit vzduch a pokud lidi ve vedení neusnou na vavřínech, možná by se celá situace měla v lecčems zlepšit. S těmito slovy optimizmu se s vámi loučím a nashledanou u dalšího příspěvku. Dá-li Merlin, nebude to další omluva.


Engalovo a Thomasovo rozloučení.
1 března 2009, Nikeš @ 22.53

Vážení přátelé z hocz,

po dlouhých třech letech jsem se z několika důvodů rozhodl opustit hocz. Myslím, že máte právo je znát. Hlavní důvod je prostě ten, že jsem unavený. Desítky sov nováčků, co si nejsou schopní přečíst to, že si mají koupit hůlku, bych ještě skousl. Desítky dotazů, kdy bude zápis, už ne. Je to proto, že já, Lukas a Thomas jsme udělali vše pro to, abychom spustili zápis včas a dohnali skluz z minulého roku. Ne tak Derek, který se rozhodl naši snahu bojkotovat a jedinou věc, co jsme po něm chtěli udělal s třítýdenním zpožděním. Pak zde byli další lidi, kteří nerespektovali pravidla, dělali věci přesně naopak, než jsme se dohodli a podobně, ale to už je jiná kapitola. Prostě jsem unavený. Rád bych zde trochu bilancoval.

Co jsem vytvořil, nebo spoluvytvořil- koncepci osnov pěti ročníků létání, koncepci cizích postav, dráčků, kabinetní reformy, výplat pro profesory, brigád.

Co jsem naprogramoval od začátku mého působení jako programátora: výplaty pro profesory, část brigád, lichotič, dráčky, minihry a všechny věci kolem horního menu, vlaky a věci kolem, kouzla pro studenty, a hlavně cépéčka.

Co jsem nestihl: systémové kouzlení, boje s dráčky, další možnosti chatu (předávání věcí a tak) a několik dalších her.

Byl jsem spolu s Alex de Fuego nejdéle bez přerušení „sloužící“ profesor na hocz, postupně vedoucím dvou kabinetů a členem zmijozelské kapituly. Také jsem byl admin, který zabanoval cirka 250 mulťáků, a jiných narušitelů hry. Promazával jsem návštěvní knihu i nemocnici od nadávek a jiných urážek.

Mno a v první řadě jsem byl členem Správní rady. Měl jsem na starosti srazy, reklamu a prezentaci hocz navenek. Na hocz jsem si našel pár přátel a množství kamarádů. Nebojte se, na některé srazy se zase přijedu podívat, většinu vás mám skutečně rád. (Ačkoliv pěkné procento nováčků mně určitě nesnáší). Inu, je čas jít dál…

S pozdravem Marek Tůma alias Engal. a teď přikládám Thomasovo rozloučení:

Dnes uplynulo přesně šest týdnů od chvíle, kdy jsem dal na poradě profesorům jisté ultimátum, či přesněji, rozhodl jsem se, že budu činit pouze to, co mi ukládá sepsaný profesorský řád (který širší vedení svého času sice zamítlo) a pouze v těch ohledech, kdy je mi umožněno tak činit. Touto „stávkou“, kterou brali vážně asi tak tři lidé včetně mě, jsem chtěl protestovat proti skutečnosti, že si zde každý dělá co chce, aniž by se namáhali kdekoliv cokoliv informovat, ba dokonce dodržovat základní pravidla platná několik let. Já jsem vždy zastával názor, že ředitel má vědět o nařízeních ředitele dříve, než se objeví na nástěnce a analogicky bych tudíž měl vědět o věcech, nad kterými mám přímou pravomoc. To se nedělo. Nevím jak vy, kteří to třeba ještě čtete, ale mě opravdu nebaví stav, kdy v okamžiku, v kterém řeknu „bílý“ více jak polovina profesorů vykoná „černý“. Vyskytli se tací, kteří říkali, že na tento post již dnes nestačím, další tvrdili, že do toho nemám co mluvit a že ať rozhodnu jakkoliv, stejně si to zařídí podle svého, a ty, kteří jako vždy říkali, že by to uměli mnohem lépe jsem raději už po těch letech nebral na vědomí. Jiní jsou tak vrtkaví, že něco jiného schvalují, když sedí, a něco jiného, když stojí. Jelikož je mi stále předhazováno vše, co zde nefunguje, hodlám to tedy vzít na sebe, byť jsem s tím nikdy nesouhlasil a odmítal jsem doposud brát odpovědnost za věci, za které nemohu, jako nespuštěné NKÚ, odpovědnost. Dnes, v tomto zvláštním pojetí vlastní odpovědnosti, které mají někteří profesoři, jsem dal své funkce k dispozici vedení školy, ať to dělají ti, co neustále tvrdí, jak to umí dělat lépe. Mají šanci. Mimoto, jaký bych to byl nejvyšší profesorský představitel, když v Radě školy, shromáždění představitelů profesorů, nedokážu prosadit ani základní návrhy (jako například datum zahájení zápisu…).

Existuje mnoho faktorů i osob, které mě k dnešnímu rozhodnutí vedlo, avšak nikdy jsem nechtěl prát špinavé prádlo vedení na nástěnce, neboť na to jsou zde jiní experti. Proto odmítám být konkrétní či jen v obecné rovině uvést všechno. Navíc, pokud tímto vyburcuji vedení, aby si své špinavé prádlo konečně vypralo, budu jen rád, neboť mě se to ani při nejlepší vůli zřejmě nepodařilo.

Přeji tedy všem jakožto opětovný občan hodně štěstí.

Stanley.


Název je nepodstatný
27 ledna 2009, Nikeš @ 21.14

Sepsala Riska:

Mělo by to asi nést název jako „veřejná omluva“, někdo by to možná nazval…“teď si bude hrát na hodnou holčičku“ a myslet si, že jí to projde; není mi jedno jak to budete brát, ale většina z Vás mi to asi nikdy neřekne do očí.

Víte kdo jsem? Tuším že ano. Ne snad, že bych si tak věřila, ale nejspíš jsem proslavená (^^^). Snad i nechvalně.

Já jsem ta, co v jednom kuse remcá (-la), všude, možná proto, že ve vedení sama nejsem a stále se hrdě hlásím k tomu, že jsem student.

Každopádně…nejsem Arien. A to i přesto, že mi tak spousta lidí říká i irl, JÁ jsem Tereza. Osobním jménem a jsem ta, která se tady, na hocz, vyjadřuje do komentářů na nástěnku, do návštěvní knihy, do debatky Studentské Rady, do „spolky“ (tedy nonrpg místa mé koleje), do školy roleplayingu…Ta co se tady vyjadřuje k dění, chování, zákulisí a ano…v podstatě ke všemu a všem a z valné části i neoprávněně…a v podstatě tak, že někteří z Nás, tady z toho našeho kolektivu, to už nedovedou brát jako oprávněné jednání ani jako pokus o nějakou ještě-snášení-hodnou kritiku. (Nebudu říkat, že se jim divím nebo nedivím.)
A já jsem ta, co se má omlouvat.

Když jsem se v neděli dozvěděla, že se pro mě našel trest za mé činy – tedy smazání mé postavy, tak jsem to úplně psychicky nezvládla.
Nevím nakolik i vy máte pevné citové pouto ke své postavě, ale po těch letech (od zařazení 1074 dní^^^), mohu popravdě říct, že kdyby se to mělo stát, umře i část mého vlastního já a bohužel to žádná jiná postava nedovede nahradit. Také jsem  zjistila, že to pevné pouto, které nás k sobě váže (jak mě a Arien, tak mě a hocz – nemusíte věřit tomu, že to tady mám vážně ráda, je to tak), je pevné až moc.
Brala jsem si a stále si beru příliš věcí osobně, i když tvrzení, že „je to jen hra“, jste už možná také slyšeli.

Když jsem na hocz přišla, byla tady určitá skupinka lidí, ke kterým jsem si vytvořila určitý vztah hned…nebyl ještě tak pevný, jako ten, co jsem si vytvořila s některými později, ale měl jistý řád. Věděla jsem jistě, kdo je nahoře a kdo je dole, či tak a věděla jsem ke komu se mám jak chovat. Ať to zní jak chce hloupě. Ti lidé byli starší (většinou) a nebo se tak chovali a člověk v nich viděl faktické vedení.

V té době mi bylo 14 let a přiznávám se, že jsem byla jiná a podobnou hru jsem hrála poprvé, ostatně taky to navždy zůstala jediná hra s rpg tématikou, kterou jsem kdy hrála.

Pak jsem vyrostla (ne zase tak moc) a postupem času, když tady zůstáváte s velmi úzkou skupinkou lidí, kolem kterých se to točí, a kolem kterých se točí i ti co se tady vyskytují v podstatě „namátkově“ nebo nově, zjistíte…že se k nim Váš vztah mění.
V ten okamžik třeba poznáte, že jste nějaký podíl autority dostali i vy (třeba jste šli zcela náhodou kolem) a jsou najednou hráči, kteří k Vám mohou nějak vzhlížet a vy na ně můžete zase náležitě shlížet. A s tou Vaší autoritou najednou přijde i moment, když se začnete cítit, jako někdo kdo má právo jim do toho mluvit. Mohla bych stokrát opakovat, že chci jen hrát, ale přešlo to u mě již do stádia, kdy jsem zjistila, že jako způsob vyjádření se, beru i (někdo se tomu zasměje)komentáře na nástěnce a nejsem sama.
Je fakt, že kdybych chtěla jen hrát, tak bych mohla mlčet úplně a otevírat jen okna chatů, ale já říkám…že je to osud dlouhodobých hráčů. Možná jo a možná taky ne.

Jen ta představa, že svým chováním jsem docílila toho, že si někteří lidé, kteří tomu rozumí, řekli dost a můžeš jít, mě naprosto šokovala.
Do neděle jsem tedy nechápala ani ň?
Ač jsem se v průběhu večera dozvěděla, že bych se mohla vrátit, třeba s novou postavou…ten šok, který pocítíte, taková prázdnota…ta vidina toho, že to psychicky nezvládnete, a že ztratíme lusknutím prstů takový kus sebe sama, to ve Vás vyvolá něco jako šok o velikosti průměrné vlny tsunami na pláži… -.-

Stalo se hodně věcí a mnoho z nich mi přijde jako nedorozumění, jasně…vím co jsem prováděla.
A taky jsem to prováděla pořád dokola s čistým svědomím, kterého se dotklo jen namátkou, že mi psal sem tam někdo a říkal, abych se se svým chováním klidnila, nebyl to jen někdo…těch lidí bylo víc.
Urážela jsem se kvůli věcem, které jsem vážně vůbec brát nemusela a oplácela to stejnou (třeba i horší) mincí a ano…Existují i lidé, kterým jsem ublížila (doufám, že je jich minimum), minimálně jim pak lezla na nervy, ale žila jsem v představě, že mám právo na to říkat co chci.

Hocz je místo, které Vás změní. Hocz mě třeba naučilo mít svůj vlastní názor, rozvíjelo moji fantazii, našlo mi kamarády na celý život, ale opakuji, naučilo mě mít svůj vlastní názor, jakkoliv je zcestný.
Za to se nemůžu omluvit, ale můžu se omluvit jmenovitě těm, které bych jmenovat chtěla a měla:

Lukasovi, který ač mi stejně nevěří a nejspíš už nikdy neuvěří, a který se mi toho hodně pokoušel vysvětlit, zatímco já jsem to nebrala zas tak vážně. Na druhou stranu ten, který mi dovedl říct, že to bere jako omluvené a uzavřené a jako ten, od kterého to teď už vážně beru. Je jeden, kterému bych se tady měla omluvit hlavně.

Engalovi, asi za jeho nedělní a vlastně i předchozí trpělivost a za to, že mi dovedl omlátit o hlavu fakta tak důkladně, že jsem je konečně i dovedla přijmout. Ačkoliv nechtěl abych ho snad ani jmenovala.

Alex, proti které jsem měla jen uraženou ješitnost a naivní představy. (To ta zvěromagie Alex.)

Ginny, za to, že jsem pořád tady, abych jí lezla na
nervy zbytečnými dotazy, poznámkami a připomínkami :)

Frey, za to co za mě musela všechno kdy vyslechnout, za tu kritiku a za to, že mě musela bránit. A taky za to, že jí někdo snad bral jako mojí loutku. Nikdy to tak nebylo, není a nebude. To mě mrzí skoro nejvíc.

Jsou určitě lidé, které jsem nejmenovala, řekněme, že se jedná o členy vedení, kterých jsem se snad mohla dotknout, mohla jsem Vám kazit hru, mohla jsem Vám brát náladu, chuť, energii, nadšení…cokoliv.

A taky se může jednat o studenty, ke kterým jsem se vyjadřovala. V tom případě šlo ale o jejich hraní a to se mi zdá jako pochopitelný argument k tomu, abych jim do toho mohla mluvit. (Přeci jenom, jsem tu dost často, abych vnímala to co se na chatech děje.)

Ale nikdy jsem nikomu z Vás všech nechtěla kazit hru samotnou a brát Vám z ní požitek…To nikdy. (Neříkám, že se to nemohlo stát.)

Nebudu ale vyjmenovávat lidi, kteří naopak ublížili mě, to by Nám všem asi sotva prospělo. Alespoň ze své strany to teď smažu, můžu jen doufat, že to uděláte i vy a nebo se tak budete prozatím tvářit.

Neříkám, že jsem se změnila, po jednom večeru stráveném na icq, ani potom, co jsem snad definitivně zakopala tu pověstnou „válečnou sekeru“ s Engalem, a snad ani po jedné z části probděné noci a dokonce ani potom co jsem napsala tento článek.
Neříkám, že se můžu změnit ze dne na den. Nebo snad, že se někdy změním, ale rozhodně vím, že to jediné co mě dovedlo donutit vůbec k něčemu jako je zamyšlení, bylo to, že bych o něco přišla právě já sama…A nestálo by mi to za to, to mi věřte.

Jen vím, že je to moje poslední šance a jsem za ní neskutečně vděčná…Tímto se tedy omlouvám a děkuji těm nejmenovaným, kteří uvěřili, že mám ještě nějaké (malinké) právo tady s Vámi zůstat a vy máte nějaký (malilinkatý) důvod mě tady s Vámi nechat hrát…jako Arien.

Měla bych asi dodat poslání příštím generacím, vezměte si mě jako odstrašující příklad? Exemplární.
Občas se asi vážně vyplatí držet jazyk za zuby a nebo si po sobě dvakrát/třikrát přečíst to, co chceme odeslat než zmáčkneme enter. Abychom aspoň měli šanci zvážit něco než to kvákneme. Často to ani nemusíme myslet tak, jak to vyzní.

A co se týče samotné hry? Enjoy, stojí to za to.

(A slyšela jsem taky, že „objektivní kritika“ k psaní patří, tak klidně do toho, třeba se naučím, jak se to dělá :))


Revoluce !!!
11 ledna 2009, Nikeš @ 22.50

Vážení soudruzi. Vážení soudružky.

Právě jsem se vrátil z Hradu, pan ředitel svou demisi přijal. Oslavme tak toto velké vítězství Bílé revoluce, vítězství naší společné Marxisticko-lenin-stanleyovské ideologie. Ode dneška jsme si všichni rovni. Jen ti bílí si budou rovnější než ostatní.

Pro blaho studentské třídy nastolujeme tak nový režim, který se o Vás bude starat tak dobře, že ani vlastní názory z vaší strany nebudou žádoucí. Pro zajištění tohoto blaha a budování naší bílé budoucnosti zavádíme tyto orgány, které se o Vás budou starat:

Prezidentský úřad, který je k ničemu, ale dobře to zní. Post prezidenta obsadil Soudruh Engal Angarathský, který je i šéfem kontrašpionáže.

Ústřední výbor BSHČ, který bude hrabat, aby všem mohl následně jasně dokazovat, že žijeme v blahobytu. Generálním Tajemníkem BSHČ se stává Soudruh Thomas Stanley. Ten je také ministrem pro cenovou kontrolu a vedoucím sekretariátu dělnicko-rolnické inspekce, jehož úkolem je všechny kontrolovat.

Vrchním velitelem armády, který má za úkol všechny komandovat, organizovat velkolepé přehlídky na nádvoří a dohlížet na plnění plánu v konzumaci rybího tuku, se stává soudruh Torn Austin Duncan.

Soudruh Lukas W. Goldhair dostal na starost post Poradce pro vnitřní aféry a také poměrně nevinnou instituci pod názvem STP (Studentská Tajná Policie). Pokud máte nutkání cokoliv o komkoliv sdělit, nebojte se využít služeb tohoto orgánu.

Ovšem, aby byl nástup naší nové budoucnosti proveden s čistým štítem, je třeba přistoupit k několika opatřením:

S okamžitou platností tímto zavádíme tzv. Revoluční Tribunály, které budou soudit přestupky proti novému řádu a ideologii. První kdo nastoupí k tomuto spravedlivému procesu a bude odsouzen k smrti, bude Arien Severin, protože nemá to správné Revoluční cítění. Krom trestu k smrti můžete být spravedlivě odsouzeni také k práci v uranovém dole ve sklepení, stavbě jaderné elektrárny středního doletu ve skleníku, veřejně prospěšným pracím v kuchyni, nebo službě v PTP Bílé Armády.

Budťe ale také ve střehu. Západní nepřítel Czechzone se k nám stále snaží propašovat svoje zvědy, například mandelinku mandragorovou, a rád ukrývá nepřítele režimu, kteří uprchli z naší země. Doneslo se nám dokonce, že tamní uprchlíci založili na Czechzonu „Exilové Hocz“! Buďte ve střehu a držte po spolu. Naší stránkou Czechzone agent neprojde!

Děkujeme za pozornost a doufáme, že oceníte několik málo změn, které pro Vás chystáme. V každém obchodě budou již brzy naprogramovány fronty, ve kterých budete muset stát. Body budou změněny na bony a za ně si následně budete moci kupovat zvláštní zboží, například Dráčky, v nově zřízeném Tuzexu na Příčné ulici. Veškeré stávající předměty a zkoušky budou zrušeny a nahradí je vědecký marixmus-lenin-stanleyismus a na něj navazující Morx-Engalismus. Zkoušky z obou předmětů nahradí zkoušky NKÚ a OVCE a budou povinné.

Čest vedení aneb s profesory na věčné časy a nikdy jinak!


Ayánin první žvást
15 prosince 2008, Nigerfur @ 23.08

Před nějakou tou dobou jsem byla požádána, abych zde na blog umístila kus svého žbleptu. Upřímně řečeno jsem dlouho nevěděla, o čem napsat.. a vlastně nevím doteď, nicméně nějaká ta základní myšlenka zde bude.

Kdysi, v době již dávno minulé, kterou většina asi nepamatuje, případně ji zapomněla, napsal náš drahý, již ex-profesor W.C. Cairo velice výživný příspěvek na nástěnku školy. Totéž udělal i stále-ještě-profesor Lukas W. Goldhair – čeho se příspěvky týkaly, ptáte se? Týkaly se chování. A né chování zde (tam) v RPG, ale chování se hráčů k sobě navzájem.

Nedávné události přiměly i mne, abych na toto téma též napsala pár slov.

Věčný problém HOCZ je vztah student-profesor. Někteří s tím nemají problém a zřejmě se mi divíte, jak mohu něco takového tvrdit – tak vězte že právě vy můžete být ten problém. Co mám namysli jsou všudepřítomné tamtamy, které již duní, že se hrad otřásá v základech. A bohužel se někteří studenti už neomezují jen na to, aby vyzvídali tiše informace od profesorů a tichou poštou je předávali.. ne. Raději si již debatku přečtou sami, případně jim ochotný profesor věci ze soukromé diskuze vedení zkopíruje a takto získané texty vesele putují všemi kanály a jinými věcmi k tomu určenými.A i slušnost dělat, že vlastně nic nevíme, je tatam.

Což, tohle není jen problém studentů, samozřejmě naši drazí profesoři na tom mají svojí vinu, a ne malou. Ve skutečnosti je to právě jejich (naše) vina. Skutečně nevím s jakým posláním jste nastupovali do našeho sboru, docela by mne to u některých zajímalo.

Nikomu nevyčítám přátelé mezi studenty, občas jsme naštvaní, tak se jdeme vykecat nejbližšímu příteli (který je shodou okolností student) a občas mu připlují informace, které by unikat neměly. Ale přece, když se vám svěří kamarád s tajemstvím tak to jdete roznést dál? Že ne? Tak proč to sakra děláte TADY? (tam)

Víte, ta Debatka je z nějakého důvodu zavřená pro studenty (hádejte proč, já už si ten důvod ani nepamatuju). Kdybychom chtěli, aby to bylo veřejné pro všechny, tak si uděláme fórum s přístupem jen pro čtení a hádáme se tam. Já vím – neodolatelná touha vidět, co zase ti profesoři nedělají, vědět a chlubit se tím že víme. Úža. Sama znám tohle nadšení, nedivím se.

Jenže co pak my máme dělat, když veškerý náš elán je vysáván tím, že jsou naši studenti, promiňte mi ten výraz, prostě svině.

Někteří, zejména skvadra naší milé Studentské rady, se ohánějí tím, že tyhle počiny jsou ze zoufalství, že prý vedení nevyslechne jejich názor, případně nápad. Já teda lidi skutečně nevím, komu ty názory a nápady říkáte. Já za celé dlouhé čtyři roky, neslyšela od studentů jediný hlasitě podaný návrh nebo názor.. tedy kromě stížnosti na zlého kolejního, který na to má absolutní právo, že udělal vítr ve vedení koleje, nebo že někdo strhnul body neprávem. Proč ne, ale tohle se řeší s kolejním, případně ředitelem (zástupcem ředitele) ne kolkovanou stížností celému vedení.

A i kdyby se něco takového skutečně stalo, myslíte že někdo z nás bude mít chuť spolupracovat s takovými malými prevíty, kteří porušují pravidla slušného chování a lezou takhle do ‚soukromí‘? Já bych se na někoho takového vybodla hned. Když se někdo neumí chovat, holt nesmí očekávat vstřícnost.

Možná si tu někteří kladou otázku, proč to vůbec má být rozdělené. PROČ by měli profesoři vědět něco, a studenti ne? Však je to, koneckonců, projekt nás všech ne?

Důvodů je několik a jsou velice jednoduché.

Za prvé: Čím míň, tím líp. Tři lidé se mnohem snadněji domluví než lidí dvacet. V HO měřítku – 30 se pořád domluví lépe než 900. A věřte, i s těmi třiceti je sakra velký problém.

Za druhé: Profesor pod mikroskopem. Profešoři byli vždy vybíráni s velikou pečlivostí. Hráč musí ostatním ‚sedět‘, nesmí být konfliktí, musí umět plnit povinnosti (že to na některé z nás nesedí říkáte?) a jsou víceméně permanentně kontrolováni, co dělají. Jen velice zřídka se stane, že se profesorský poklesek neodhalí. A pokud, tak se odhalí pozdě(ji). Zato třeba mafiánské proudy studentů fungovaly víceméně bez problémů celý půlrok a moc nikdo si toho nevšiml.

Což samozřejmě neznamená, že jsou cesty uzavřeny – to ani v nejmenším. Zkuste svoje nápady a návrhy protlačit skrze některého z aktivních profesorů, kteří nad tím a oním mají dohled (a ne pomocí svých profesorů-kamarádů, kteří občas ani nevědí, kdože to a ono má teď na starosti, pes aby se v tom stěhování funkcí vyznal.)

Budiž vám můj skromný komentář k situaci inspirací pro to, udělat něco se svým chováním, nebo alespoň jako zábavné čtení pro nudnou chvilku, či podnětem k vymýšlení nových urážek o všeználcích.

S pozdravem a přáním dobré noci,

Ayana Black


Hlasy ze severu
11 června 2008, Blacky @ 17.49

Zvláštní, že se ozvu vždycky ve chvíli, kdy se po HO šíří zkazky, že velectěný pan řídící natáhl brka. Na tom načasování bych měl asi zapracovat – ještě pár týdnů a už bych neměl kam psát :) Naštěstí jsem to ale stihl a tak vás mohu zahltit špetkou prázdných tlachů.

Doufám, že si všichni pořádně užíváte konec školního roku. Venku začíná být nesnesitelně teplo, výuka je v cílové rovince, a zatímco se všichni drtí na závěrečné písemky a zkoušky, já už mám vše za sebou, papír na hlavu v jedné ruce, sklenici limonády v druhé a strašlivě s nebohými školáčky soucítím. Fakt ^^;

Dobrá, teď vážně. Slíbil jsem (ale tiše, abyste nic neslyšeli a nemohli mě uhánět), že hned jak mi skončí maturitní zkoušky, pustím se zase do práce u vás. Pravda, věci tu nabírají trochu prudší spád, než jsem čekal, a tak se jako obvykle hlásím s křížkem po funuse. Ale to vůbec nevadí, protože stejně tu největší dřinu budete mít na krku vy. Totiž – nevím zda se tu někdo toulal v alternativní dimenzi (Teo, měl by ses naučit za sebou zavírat, BRANO na díry do jiných sfér asi ještě nevymysleli) nebo dokázal naprosto ignorovat veškeré dění v okolí, ale pokud se někdo takový najde, bylo by fajn mu říct nepěknou zprávu – s HO to aktuálně jde hodně strmě z kopce. A pod tím kopcem je velký, divoký šípek. Goldy prý u toho šípku začal domlouvat pronájem, pokud by to nevyšlo. A já doufám, že vyjde, ale samo to bohužel nepůjde. Jsem moc rád, že se ozvaly první spásné hlasy a věřím, že tady v komentářích jich bude taky dost, ale hlásat o tom a burcovat lidi bohužel moc dlouho nepomáhá, možná jste si všimli, že tady už pár takových pokusů bylo. Tím pochopitelně nijak neshazuji Ginny ani Morxe, naopak mají moji podporu, ale rozhodně si ani zdaleka nemyslím, že to bude stačit. Stejně tak si nemyslím, že pomůže Stanleym navrhovaná reforma (komentáře o tom že složil funkci si prosím nechte pro sebe, Thomas je velmi svižný a stačil mi základy nastínit ještě před demisí… celý on XD), nepomůžou změny pravomocí ani jmenovek u měkkých křesel ve školní radě, nepomůže vyměnit ředitele (Ha, mám vás, už jste doufali, co? :-P) ani kopat do Dereka s Nikešem, aby něco dělali (tím nijak neimplikuji, že nedělají, tak snad se nebudou nějak hlasitě ozývat). Možná by pomohlo všechno najednou, ale ruku na srdce – to by nikdo tady na HOCZ psychicky neunesl.

A co s tím? Nezbývá, než se pomalu připravit na změny a zapracovat na tom, abychom je unesli. Znovu upevnit vztahy a komunikaci, aby se na poradách neřešilo každé rozhodnutí hodinovou hádkou, aby se mezi studenty nešířily fámy a pověsti o tom jak profesoři trhají hlavy a nadržují svým pěti studentíčkům a aby ti, kteří hlavy opravdu trhají a nadržují, dostali zdravý rozum (Nesyslí ho někdo ve spíži? Protože tady v okolí je nějak nedostatkový.) a trochu se srovnali, nebo šli do méně vlivných pozic, aby nenadělali tolik škody. A pak, pokud se nám podaří trochu se vzpamatovat, můžeme se konečně odrazit ode dna a splnit všechno, co už roky slibujeme. A možná bude konečně radost se na HOCZ podílet a hrát. A když ne, tak se sejdeme u šípku. Lukas už tam drží fleka.

A tak jsem se rozhodl zatáhnout ten nápad ještě kousek dál. Uděláme další existenční schůzku, stejně jako když Správní rada úplně začínala. Bez ohledu na funkci, stáří nebo délku pobytu na HOCZ, zváni jsou naprosto všichni, kdo mají chuť se podílet na úporném oživování projektu a kdo opravdu a upřímně věří, že to stojí za pokus a že ten pokus bude úspěšný. Místo a dobu si dohodněte sami, já se pokusím dorazit tam, kde se sejde co nejvíc lidí. Ideální by bylo někdy na konci června, než se rozutečete na prázdniny, pokud možno na území České republiky (Slováci prominou, ale jízdenky za hranice jsou děsně problematické). Pokud nikoho nenapadne žádné dost vhodné místo, kam nacpat všechny zájemce o pomoc, stále jako záloha může posloužit Duhová čajovna v Praze, čili místo, kde se pravidelně scházíme.

Abyste si nemysleli, necítím se kompetentní, abych tady vedl masy lidí ke světlu na konci tunelu, ani abych tu hlásal, že to je jediná možná cesta. Bohužel jsem asi jeden z mála, kdo k tomu zatím má síly (díkybohu za ty prázdniny) a kdo do toho po těch třech letech vcelku jasně vidí. A rozhodně je podle mě nejvyšší čas vykousat se z toho začarovaného kruhu. Bylo tu zničeno už příliš mnoho dobrých nápadů, jen protože to nikdo nevydržel poslouchat. A začíná to být solidní otrava.


Prachy hýbou světem
25 srpna 2007, Blacky @ 12.47

Je až k neuvěření, kolik lidí stále dokola zkouší stále stejné triky, domnívaje se že jim to projde. Po dvou dnech se přihlásím na HO a ejhle – další čtyři nováčci si pokusili poslat 19720 scvrčků. Tohle číslo už znám nazpaměť a občas mě chytá nepříjemná chuť mazat na potkání, když ho vidím. Ano, dovtípili jste se správně a nebyla k tomu potřeba ani nějaká těžká matematika. Je to rovných 40 galeonů, což neomylně značí registraci s jediným účelem – přilepšit si. Propána, lidi, to opravdu vypadáme jako úplní idioti? Ne, neodpovídejte, prosím. Bohatě mi stačí že se musím po sovách hádat s dalšími a dalšími studenty, jež zatvrzele prohlašují že jim to poslal jejich kamarád/sourozenec/kluk/pes/pavouk/ochočená činčila (seřazeno podle četnosti výskytu). I kdyby tohle někde byla pravda, je až ku podivu že nikoho nenapadne ctít účel těch peněz. Nikdo nejspíš ani nečte školní upozornění kde po předchozích problémech bylo doplněno, že tohle je přesně to co se nesmí. A přitom furt dokola to někdo zkouší. Už jsme dokonce s Kirarou a Nikešem dumali nad náhradním řešením – posílání peněz bude úplně vypnuté, dokud si dotyčný nevydělá alespoň nějaké vlastní. Poté, co si v brigádě vydělá alespoň jediný srpec, bude moci posílat peníze dál. To přinejmenším zabrání těm jednoúčelovým registracím, protože to zvýší práci potřebnou k udržení účtu na tak dlouhou dobu, aby se to podvodníkům nevyplatilo.  A nebo taky můžeme jednoduše mazat každého nováčka s více než 40 galeony. Ono, koneckonců, vymýtí se to tím dostatečně a těch pět nebo šest „poctivců“ se snad holt nezblázní. Když se kácí les, lítají třísky.

Pro zajímavost ještě přikládám pár zajímavých případů:

  • Samantha Mollova: Celkem 260 gl
  • Marly Manson: Celkem 221 gl
  • James Xeed: 152 gl
  • Fantom Stone: 152 gl
  • Darn de Kel: 152 gl

Jo a mimochodem, toto úterý a středu dělám docela nepříjemné zkoušky, které rozhodnou a o množství času, které budu moci HO v následujícím školním roce věnovat. Tak koukejte držet pěsti ^^;


« Previous Entries